Město snů

Merle Haggard/Jiří Zapletal

Město zívá, pak se zvolna barví šedí.
Dnešní den se strašně loudal a já s ním.
Rád koukám škvírou ve svém hledí,
Nic mi neschází, já spěchat nemusím.

Chvíli poslouchám jenom zvuky monotónní.
Ještě můžu věřit dávným představám.
Spousta přání hlavou mou se honí
A já nevím, jestli právo na to mám.

Vůbec nevnímám ani místa dobře známá,
Když se náhle lidí proudy zastaví.
Z úst se dere jenom fráze planá.
Jestli šanci mám, to snad jen ona ví.

Sám tu stojím, vagon dál se nerozjíždí.
Tou tramvají já projel městem snů.
Teď můžu čekat na svou šanci příští,
Tak co mi zbývá? Jen pár všedních dnů.